Gekoni

Gekonovití

Gekonovití jsou malý ještěři, kteří vzhledem připomínají nám známou ještěrku obecnou. Varianty jejich barev a tvarů jsou ale mnohem rozmanitější. Charakteristické jsou pro ně prsty s přísavkami, jež používají k lezení po stěnách a také srostlá oční víčka. Gekoni žijí převážně v subtropických a tropických oblastech, kde své úkryty hledají v deštných pralesech nebo ve skalách, ale narazit na ně můžete i ve městech. Dokonce i v České republice můžete v přírodě zahlédnout Gekona tureckého, který se sem v menší míře rozšířil. Gekoni se dožívají různě vysokého věku. Ten je ovlivněn jejich velikostí. Menší zástupci gekonovitých se dožívají dvou až pěti let. Velké druhy gekonů dokonce i více než 10ti let.

Zajímavosti:

  1. Tělo gekonů je pokryto šupinami a jejich kůže má schopnost regenerace (svou svlečenou kůži poté požírají).
  2. Gekoni vydávají zvuky, které používají k dorozumívání. Většina zvuků není příliš hlasitá, ale některé druhy (Lepidodactylus lugubris) vydávají hlasitější zvuk podobný štěkání.
  3. Oběd - sklenice vody, grilované kuřecí prso s curry rýží a zeleninovým salátek s ředkvičkami
  4. Oči si čistí olíznutím jazyka.
  5. Gekoni snáší vejce.
  6. Dorůstají 2 až 50-ti centimetrů (v závislosti na konkrétním druhu).
  7. Jsou to převážně noční živočichové.
  8. Mají obrané mechanizmy – někteří upustí ocas který jim znovu doroste, jiní dokonce vylučují páchnoucí sekret pro odrazení útočníků.
  9. Jaký je nejoblíbenějším druh mezi chovateli? Gekončík noční (Eublepharis macularius)

Gekon panenský (Lepidodactylus lugubris)

Gekon panenský se svými 12 cm délky patří k menším druhům. Kůži má pokrytou malými šupinkami a prsty má zdola opatřené liniemi vroubků, takže může například šplhat po skle. Je dohněda zbarvený s příčnými černými nebo hnědými proužky. Barevnost gekona panenského se ale mění v závislosti, jednak na prostředí ve kterém právě je, tak i náladě zvířete. Čím vyšší teplota, tím světlejší zbarvení - od růžové, právě až po hnědou.

Nejaktivnější jsou večer, přes den se obvykle schovávají. V noci vydávají zvuky podobné tikání, kterými se vzájemně dorozumívají. Dobře se snáší s jedinci stejného druhu.

Krmení a ideální podmínky v teráriu:

Jako krmení jsou vhodní cvrčci, octomilky apod., ale používají se i ovocné kašičky. Stačí jim malé terárium (např. rozměry 25x25x30 cm) bez škvír a zakryté sítí, s teplotou kolem 30 °C, v noci cca 22 °C. Každý chovatel volí jiný substrát, je vhodné doplnit také rostliny a kameny. Vlhkost je třeba udržovat od 65 do 80 %.

Rozmnožování gekonů panenských:

Tento druh se rozmnožuje partenogenezí. Samičky snášejí ve zhruba měsíčních intervalech vajíčka, z nichž se po cca 2 měsících líhnou živá mláďata. V zoo obchodech se prodávají pouze samičky. S určováním pohlaví si tedy nedělejte starosti.

Felzuma klemmerova (Phelsuma klemmeri)

Tento gekon původně ze severozápadu Madagaskaru a dorůstá obvykle délky 8 – 9 cm. Jedná se o rod denních stromových gekonů. Pro chov felzumy ale stačí malé terárium. Doporučuje se chov alespoň páru nebo i skupiny, ale pozor, pokud jsou ve skupině dvě samice a obě zároveň čekají mladé, mohou být navzájem nepřátelské. Typické je pro něj výrazné žluté zbarvení hlavičky, tyrkysový hřbet, světlé břicho a tmavé pruhy na bocích. Při dostatečné teplotě v teráriu je velmi mrštný a je schopen se protáhnout i velmi malou škvírou, proto je třeba mít terárium dostatečně utěsněné.

Krmení a ideální podmínky v teráriu:

Živí se hmyzem, pavouky nebo i malými motýly, nepohrdne ovocným nebo květovým nektarem. Denní teplota v teráriu by se měla pohybovat maximálně mezi 25 až 30 °C, v noci pak okolo 20 °C. Protože ve svém původní prostředí se pohybují v porostech bambusu, je vhodné umístit do terária bambusové tyče. Do nich pak samice felzumy nakladou vejce.

Rozmnožování Felzumy:

Po jednom oplodnění samečkem mohou samičky snést vejce i opakovaně. Zajímavostí je, že těsně před snůškou mohou vajíčka přes kůži samičky prosvítat. Vejce kladou je jednou za měsíc. Mláďata se za předpokladu dodržování teploty v teráriu vylíhnou po 40 - 50 dnech a dospívají po 9 - 12 měsících. Samice na rozdíl od samců mají po stranách krku váčky.

Pagekon řasnatý (Rhacodactylus ciliatus)

Pagekon původně pochází z Nové Kaledonie a okolních ostrůvků. Dorůstá 15 až 22 cm, přičemž zhruba třetinu délky tvoří ocas. Tělo má mohutné a na hlavě má výrazně vystouplé oči. Ocas je po celé své délce stejně silný a na jeho konci je přísavka. Pokud se octne pagekon v nebezpečí, může se část ocasu odlomit, ale do původní podoby mu již znova nedoroste.

Zbarvení kůže je velmi pestré: od žluté, přes červenou, až po hnědozelenou. Navíc mají pagekoni na kůži různé barevné vzory.

Krmení a ideální podmínky v teráriu:

Pro chov je třeba větší terárium, alespoň 60x60x100 cm. Jako substrát je vhodná rašelina, pagekoni uvítají tenčí větvě, kořeny a rostliny, po kterých mohou lézt nebo se v nich i skrývat. Miska s vodou musí být mělká. Teplota v teráriu by se měla pohybovat od 26 do 30 °C, noční od 28 do 22 °C, ale někteří chovatelé uvádějí i nižší. Mají rádi hmyz, ale také ovoce, které musí být nadrceno na velmi jemné kousky.

Rozmnožování Pagekonů:

Od jara do podzimu (duben-září) zahrabává samička do vlhkého substrátu jednou za měsíc dvě vejce. Po přibližně 65 dnech se líhnou mláďata. Samci se od samiček liší femorální póry na vnitřku stehen.

Gekoni
(2056 hlasů, průměr 9.3 z 10)
TOPlist